Výzkumy naznačují, že příjem minerálních látek z mléka a pastvy v prvních třech týdnech života nestačí k pokrytí požadavků rostoucího hříběte.

Z tohoto důvodu hříbě využívá zásoby minerálů, které si nahromadilo v játrech během nitroděložního vývoje, aby pokrylo nároky této rané fáze růstu. Je tedy zřejmé, že pokud klisna během březosti nepřijímala vyváženou stravu, mohou být tyto zásoby nedostatečné, což bez další nutriční podpory může vést k vývojovým problémům během prvních tří měsíců života hříběte.

Hříbě je během těchto prvních tří měsíců plně závislé na mateřském mléku, protože aktivita enzymů v jeho trávicím traktu ještě není dostatečně rozvinutá k trávení škrobů a bílkovin obsažených v jádře a píci (viz graf). Proto je kvalita a dostupnost mléka zásadní a přímo ovlivňuje růst a kondici hříběte. Velké množství mléka s nízkou kvalitou (tedy s nízkým obsahem minerálů) může způsobit růstový spurt, který – není-li podpořen dostatečným příjmem minerálů – může vést k vývojovým poruchám. Podobně, pokud klisna neprodukuje dostatek mléka pro plynulý růst, může být růst hříběte zpomalen a hříbě bude mít potíže s udržením kondice.

Postupně odstavovaná hříbata vykazují menší míru stresu než hříbata odstavená náhle. Součástí správné péče by mělo být i zavedení krmné dávky, která bude použita během odstavu, a to ideálně mezi 3. až 4. měsícem věku. To nejen podpoří vývoj trávicího traktu a jeho adaptaci na krmiva na bázi píce a obilovin, ale zároveň přispěje k rovnoměrnějšímu růstu. Kolem 4. měsíce již mléko klisny pokrývá přibližně jen 30 % energetických nároků hříběte, takže je v tomto období vhodné začít s podáváním koncentrovaného krmiva. Cílem by mělo být, aby si hříbě na toto krmivo zvyklo ještě před oddělením od matky, čímž se minimalizuje riziko krmných výpadků po odstavu.